Australští Aboridžinci i české děti kreslí věci s jejich vnitřnostmi viditelnými. Dům má okna a komín a dveře, ale také vidíme stůl a u něj mámu a tátu. Vidíme vnější znak i jeho smysl, to, co je tady podstatné, vidíme poskládanému prádlu do záhybů.

Některá zátiší Denisy Krausové tak mohou připomínat slavný dort pejska a kočičky, přičemž dort drží obdivuhodně harmonizovaný tvar, vzdálený od všech prostých setkání deštníků se šicími stroji. Vnímáme je především jako obraz, teprve potom jako konkretizované zátiší, nebo lépe, jako tok obrazů, jako nikoliv střídavé, ale souběžné obnažení prostoru uvnitř a vně.

Krausová pracuje s malířskou prostorovou iluzí destruktivně, paralelně staví i narušuje její řád, z organické, téměř dekorativní textury tak k pozorovateli vyplouvá namísto zrakového klamu, umné šalby, skutečnost mnohem realističtější; dům i zvíře s jejich vnitřnostmi. Pojmy uvnitř a vně jsou jenom pomocníci. Teorie záhybu Gillesa Deleuze ukazuje skutečnost právě jako zvlněnou plochu. Něco, co je nyní označované jako vnitřek, může v příští skladbě záhybů hrát roli vnějšku. Čínština disponuje slovy, která jsou za určitých okolností podstatnými jmény a za jiných slovesy. Nelze prostě říct, že některé věci nejsou tím, čím se zdají být – spíše ukazují, čím vším skutečně jsou. Tato velice přesvědčivě polapená tekutost našich vizuálních vjemů vytváří v Denisiných statických zátiších nezaměnitelný zdroj neklidu.

Když se řekne maso, často vidím osvalenou část dlaně v místě, kde vyrůstá palec, jako malý jsem si představoval, že se do ní zahryznu (snad pro podobnost s kuřecím stehnem?) a někdy jsem skutečně otiskl zuby alespoň do kůže, abych pod nimi cítil přeskakující tkáň. Věci nejsou jen věci sami o sobě. Věci jsou věci ve vztazích, v příbězích. Věci se odehrávají! Akce neroste z hrozivého nakročení, skoku nebo výstřelu – puma patří do kabinetu kuriozit víc než do džungle, hruška spočívá na broušené míse pro hosty a zátiší určené studentům umění tu prostě jen zůstalo. Nehybný je i plamen. Nehoří. Jako ikona, idea sebe sama, nechává moment vznícení na divákovi a jeho krabičce zápalek, v níž leží představa požáru, nebo snad jen dědových nedokouřených Líp. Teprve ta přináší do obrazu oheň. Hlava je vnitřností čepice, a vám zrovna záleží víc na hlavě než na čepici?

Text je komponován tak, že jeho zcela odlišné vyznění získáte, pokud si přečtete pouze každé páté slovo. Nebo možná, že to není každé páté, ale každé sedmé. Nepochybně by však takové jednoduše jinotajné čtení přes určitou šablonu (páté, sedmé slovo) smrskávalo metamorfický příběh do rébusu, atributické hádanky, takže se tomu z principu nedá věřit. Začněte libovolným slovem a vyslovujte nahlas pouze interpunkci.

Petr Kovář, kurátor výstavy

Galerie (7)

 

Komentáře

PŘIDAT KOMENTÁŘ
Jméno:
Váš komentář:
 | 

CV — Denisa Krausová

Narozena 1981, Jihlava, žije a pracuje v Jihlavě a Úvalech

STUDIUM  

1999–2005 Fakulta výtvarných umění VUT v Brně

STÁŽE

2002 Academia di Belle Arti di Brera, Milán
2004 Academia de Arte Vizuale „Ioan Adreenescu“, Kluž

VÝSTAVY (výběr)

2004 Lev Alejandro. Galerie Mladých, Brno.
2006. La Légende (s Barborou Motlovou). Galerie Půda, Jihlava.
2007 Včera , dnes a zítra (s Lucií Ferlikovou). Entrance Gallery, Praha.
2009 Fairytale (s Lucií Ferlikovou). DIVUS UNIT 30, Londýn, Velká Británie.
2009 Terra Nostra. Galerie Ad Astra, Kuřim.
2009 Cycle tchèque (s Martinem Mainerem).  aCTUEL'aRT / lagalerie, Paříž, Francie.
2010 Lokalita: zahrádka. Galerie Kaple, Valašské Meziříčí.
2010 Sobota a neděle. Galerie Dole, Ostrava.
2010 Natural 2010 (s Martinem Šmídem). Galerie U Dobrého pastýře, Brno.
2011 Kráva zajíce nedohoní (s Benediktem Tolarem). Galerie Chodovská tvrz, Praha.
2011 Kauza Štětec. Galerie města Blanska.
2013 Ikonografie. Galerie Felixe Jeneweina, Kutná Hora.
2013 Jak se do lesa volá, tak se z lesa neozývá. Galerie OFF/FORMAT, Brno.
2014 Muži, květiny a něco tísnivého (s Barborou Lungovou). Městská galerie Panský dvůr, Veselí nad Moravou.
2015 Inspirováno neznámým autorem (s Markétou Hosovou). Divadlo Reduta, Brno.
2016 Za pečlivě upletenou záclonou. Galerie 2+1, Bechyně.
2017 Hořící brambor. Oblastní galerie Vysočiny, Jihlava.
2017 Krása zabitá sluncem. Městská galerie Týn nad Vltavou.

www.denisakrausova.net
KONTAKTGalerie Václava Špály
Národní 30
Praha 1, 110 00
Česká republika
info@galerievaclavaspaly.cz

Otevřeno denně
11.00 – 19.00 hod

VSTUPNÉZákladní vstupné | 40 Kč
Studenti | 20 Kč
Senioři nad 60 let a ZTP, děti do 15 let,
studenti uměleckých škol | Zdarma

Na této stránce používáme soubory cookies. Prohlížením webu souhlasíte s jejich užitím.          Souhlasím, již toto upozornění nezobrazovat.