'O čem nelze mluvit, o tom se musí mlčet.'
Ludwig Wittgenstein, Tractatus logico-philosophicus


„Velíškova mlčení” v Galerii Václava Špály mají různé podoby. Jsou koncipována do tří celků. Každý představuje jiný způsob a jiný druh mlčení.

Obrazy vystavené v suterénu odkazují k barokním zátiším označovaným jako vanitas, která jsou mementem, zdviženým prstem, protože důrazně připomínají, že život končí smrtí. Velíškova zátiší konstatují to samé, i když bez morálních apelů. K tomuto faktu nelze nic říci, je možné jen trpělivě a skromně mlčet. Pokud to ovšem někdo dokáže. Zdá se, že ani Velíškova zátiší nedokáží zachovat smířené ticho. Při bližším zkoumání v nich nacházíme zřetelně existenciální podtext. Lze dokonce říci, že odkazují ke slavnému Bergmanovu filmu z roku 1963, který představuje mlčení nikoli smířené, ale úzkostné, tíživé, osamělé; mlčení jako důsledek zkušenosti, že ačkoli každý zná úzkost ze života směřujícího ke smrti, nemůže se o tuto zkušenost s nikým podělit, nemůže ji s nikým sdílet. A právě i tento obsah mají vystavená zátiší. Každý zobrazený účastník procesu zmaru, v tomto případě zvířata a plody stromů, hyne, umírá výhradně sám, jedinečným a zcela osamělým způsobem, každé zahnívající jablko má jinou barvu, jinou strukturu, jiný tvar, každé zvíře má svůj vlastní jedinečný a osamělý skon. Ale zároveň lze v těchto příbězích „mrtvé přírody” uvidět ještě něco jiného: je v nich velmi silným způsobem přítomná krása. A to nikoli jako přidaná hodnota k existenciálnímu obsahu, ale jako hlavní zpráva, jako nejdůležitější poselství. Pokud existuje něco jako estetická odměna za osamění a úzkost, pak jsou to například Velíškova zátiší.

V přízemí galerie jsou vystaveny obrazy prázdných židlí, prázdných stolů, prázdných pohovek, které odkazují, na první pohled, na nepřítomnost člověka jen velmi věcně. Z vnějšku budí dojem až strohé objektivity, prostě nábytek. Ale uvnitř jsou plné chvění, uvnitř jsou pohroužené do stesku, do mlčení, do hluboké melancholie. Připomínají prázdné postele, prázdná křesla, prázdné recepční pulty na obrazech Edwarda Hoppera. Skrývají stejné zjitřené ticho pod chladným povrchem. Mlčení těchto obrazů bychom mohli označit za melancholické.

V prvním patře jsou vystaveny minimalistické kresby a objekty, jejichž mlčení je opět jiné. Odkazuje k aritmetice. Na bílých broušených emailových plochách nalézáme horizontální linie, které se skládají z tisíců drobných čárek. Připomínají aritmetickou číselnou řadu vedoucí z kladného nekonečna do nekonečna záporného a obráceně. Číselná řada, linie nekonečných aritmetických událostí, kladných a záporných, má uprostřed své mlčení, které nelze z ničeho odvodit, ničím zdůvodnit, mlčení za jakýchkoli okolností a bez jakékoli emoce, bez kladné či záporné hodnoty, přesněji bez jakékoli hodnoty. Je označené znakem 0. O tomto prázdném středu lze pouze říci, že každý pokus o odhalení jeho tajemství končí nezdarem, či spolu s Wittgensteinem prohlásit, že o čem nelze mluvit, o tom se musí mlčet. Ale přeci jen, jaké je toto mlčení? K „Velíškovu mlčení” v prvním patře galerie je možné poznamenat, že na rozdíl od existenciálního a melancholického mlčení je bez jakýchkoli přívlastků. Minimalistické kresby a objekty prostě ukazují, že události vznikají z ničeho a do ničeho se opět vrací, že zánik podněcuje vznik a naopak, a že o příčinách takového dění se nelze nic dozvědět. Je zřejmé, že takové mlčení má zcela jinou kvalitu než „mlčení v suterénu a v přízemí”, nevychází ze smyslové a emocionální lidské zkušenosti se světem. Je to mlčení dané světu do vínku od počátku, rovnice sice jen o jedné, ale za to olbřímí neznámé, rovnice, která nemá být řešena. Absolutní, čisté mlčení. Velíšek tomuto mlčení logicky přiřadil barvu bílou. Barvu obsahující potenci vzniku všech barev i možnost zmizení všech barev.

Mlčení existenciální - Mlčení melancholické - Mlčení absolutní. Všechna tato mlčení lze na výstavě Martina Velíška v Galerii Václava Špály zažít. 

Milena Slavická | kurátor
Kontakt | www.velisek.cz

Galerie (8)

 

Komentáře

PŘIDAT KOMENTÁŘ
Jméno:
Váš komentář:
 | 

CV — Martin Velíšek

*1968 v Aténách

Studium
Akademie výtvarných umění v Praze

Samostatné výstavy (výběr po roce 2000)
2016 Darw-in, ANK Galerie, Bremerhaven, Německo
        Meet me, Atelier Empreinte, Luxembourg, Lucembursko
        Der zweite Blick, Galerie Kocheim bei Engel, Luxembourg, Lucembursko
        Bruslařky, Galerie Litera, Praha
2015 Espace, Galerie Professorium, Würzburg, Německo
        Espace, Galerie Galerie du Château de Bourglinster, Luxembourg, Lucembursko
        Červená Karkulka, Galerie Pecka, Praha
2014 Kouř (intervence v expozici), Oblastní galerie v Liberci, Liberec
        Die Dürer Lektion, Wilke-Atelier, Bremerhaven, Německo
        Darw-in, Galerie Artatak, Praha
2013 Bílé Etudy, Galerie Pecka, Praha
        Květinové variace, Galerie Litera, Praha
        Příběhy, Galerie Milana Zezuly, Brno
2012 Záhada na jezeře Loch Ness, Galerie Pecka, Praha
2011 Animiaoux, Centre d´Art de l´Ancienne Synagogue, La-Ferté-sous-Jouarre, Francie
        Krajina s měsícem (intervence v expozici), Oblastní galerie v Liberci, Liberec
        Cherchez le chat, Galerie Werner, Luxembourg, Lucembursko
2008 Akt(uálně), Galerie Pecka, Praha
2006 Alternativa (společně s Jáchymem Šerých), Oblastní galerie Vysočiny, Jihlava
        Four, Czech Ambassy, Washington, USA
2004 Malování po práci (společně s Jáchymem Šerých), Galerie Nová síň, Praha
2003 Receptura na zátiší, Galerie Pecka, Praha
2000 Zátiší, Galerie Caesar, Olomouc
        Jeden obraz, Galerie Litera, Praha

Skupinové výstavy (výběr po roce 2010)
2017 Stoleté putování Šumavou, Galerie Klatovy/Klenová, Klatovy
        Art safari 32, Studio Bubec, Praha
        Grafika roku, Clam-Gallasův palác, Praha
2016 XXII. festival komorní grafiky, Galerie Hollar, Praha
        30 Jahre Wilke-Atelier, DSM Museum, Bremerhaven, Německo
        Moving, Galerie NTNU, Taipei, Tchaiwan
        Nová tvorba, Galerie Hollar, Praha
        Échange, Musee Yuki Komachi, Yoetsu, Japonsko
        European Contemporary Print Triennial, Lombez La Maison des écritures, Toulouse, Francie
        Outside(r), Galerie Fence, Winlaw, Vancouver, Kanada
2015 XXI. festival komorní grafiky, Galerie Hollar, Praha
        Nová tvorba, Galerie Hollar, Praha
        Co zde sním a co zde vypiji, Galerie Caesar, Olomouc
        Grafika roku, Clam-Gallasův palác, Praha
2014 X-mas, Galerie Millenium, Praha
        Grafika roku, Clam-Gallasův palác, Praha
2013 Kde domov můj? Centrum současného umění DOX, Praha
        Vanitas, Galerie Millenium, Praha
        Grafika roku, Clam-Gallasův palác, Praha
2012 Maska, Galerie Millenium, Praha
        AZB, Galerie Navrátil, Praha
        Grafika roku, Clam-Gallasův palác, Praha
        Malba, Centrum současného umění DOX, Praha
2011 Salon d´Art du Pays fertois, Charly sur Marne, Francie
        26th International Biennial of Art Humour, Tolentino, Itálie
        Intersalon AJV, Sladovna, Písek
        Vzhůru, Galerie Millenium, Praha
        XIII. trienale ex libris, PNP, Chrudim

Ocenění (výběr po roce 2010)
2017 Cena za hlubotisk, Grafika roku 2016
        Nominace, Zlatá stuha 2017
2015 Nominace na cenu v kategorii hlubotisk, Grafika roku 2014
2014 Čestné uznání v kategorii hlubotisk, Grafika roku 2013
2013 Zvláštní cena v kategorii hlubotisk, Grafika roku 2012
        Čestné uznání v kategorii malých formátů, Grafika roku 2012
2012 Nominace na cenu v kategorii hlubotisk, Grafika roku 2011
2011 Hlavní cena, Intersalon AJV
        Nominace na cenu, XIII. trienále ex-libris, Památník písemnictví
2010 1er prix, Salon d´art du Pays fertois, Francie
KONTAKTGalerie Václava Špály
Národní 30
Praha 1, 110 00
Česká republika
info@galerievaclavaspaly.cz

Otevřeno denně
11.00 – 19.00 hod

VSTUPNÉZákladní vstupné | 40 Kč
Studenti | 20 Kč
Senioři nad 60 let a ZTP, děti do 15 let,
studenti uměleckých škol | Zdarma

Na této stránce používáme soubory cookies. Prohlížením webu souhlasíte s jejich užitím.          Souhlasím, již toto upozornění nezobrazovat.